|
upasaṃharati 야기한다.
선(禪) 경(A9:36)
♦ 5. jhānasuttaṃ (AN 9.36) 선(禪) 경(A9:36) Jhāna-sutta
♦ 36. “paṭhamampāhaṃ, bhikkhave, jhānaṃ nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmi;
dutiyampāhaṃ, bhikkhave, jhānaṃ nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmi;
tatiyampāhaṃ, bhikkhave, jhānaṃ nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmi;
catutthampāhaṃ, bhikkhave, jhānaṃ nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmi;
ākāsānañcāyatanampāhaṃ, bhikkhave, nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmi;
viññāṇañcāyatanampāhaṃ, bhikkhave, nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmi;
ākiñcaññāyatanampāhaṃ, bhikkhave, nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmi;
nevasaññānāsaññāyatanampāhaṃ, bhikkhave, nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmi;
saññāvedayitanirodhampāhaṃ, bhikkhave, nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmi.
1. “비구들이여, 초선(初禪)을 의지해서도 번뇌가 다한다332)고 나는 말한다.
비구들이여, 제2선을 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.
비구들이여, 제3선을 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.
비구들이여, 제4선을 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.
비구들이여, 공무변처를 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.
비구들이여, 식무변처를 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.
비구들이여, 무소유처를 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.
비구들이여, 비상비비상처를 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.”
332) “'번뇌가 다한다.(āsavanaṃ khayaṃ)'는 것은 아라한과(arahatta)를 말한다.” (AA.ivi.195)
♦ “‘paṭhamampāhaṃ, bhikkhave, jhānaṃ nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmī’ti,
iti kho panetaṃ vuttaṃ. kiñcetaṃ paṭicca vuttaṃ?
2. “'비구들이여, 초선(初禪)을 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.'라고 한 것은
무슨 이유로 그렇게 말했는가?
idha, bhikkhave, bhikkhu vivicceva kāmehi ... pe ... paṭhamaṃ jhānaṃ upasampajja viharati.
비구들이여, 여기 비구는 감각적 욕망들을 완전히 떨쳐버리고 해로운 법[不善法]들을 떨쳐버린 뒤 … 초선에 들어 머문다.
so yadeva tattha hoti rūpagataṃ vedanāgataṃ saññāgataṃ saṅkhāragataṃ viññāṇagataṃ,
그는 거기서 일어나는 물질이건333) 느낌이건 인식이건 심리현상들이건 알음알이건,
333) “'거기서 일어나는 물질(yadeva tattha hoti rūpagataṃ)'이란 그 초선의 순간에 토대(vatthu)로써 일어나거나, 혹은 마음에서 생긴 것(citta-samuṭṭhānika) 등으로써 물질이 일어나는 것을 말한다.”(Ibid)
후자는 업에서 생긴 물질과 마음에서 생긴 물질을 뜻한다. 업에서 생긴 물질 등은 『아비담마 길라잡이』 6장 §§9~15를 참조할 것.
te dhamme aniccato dukkhato rogato gaṇḍato sallato aghato ābādhato
parato palokato suññato anattato samanupassati.
그 모든 법들334)을 무상하다고 괴로움이라고 병이라고 종기라고 화살이라고 재난이라고
질병이라고 남[他]이라고 부서지기 마련인 것이라고 공한 것이라고 무아라고 바르게 관찰한다.
so tehi dhammehi cittaṃ paṭivāpeti .
so tehi dhammehi cittaṃ paṭivāpetvā amatāya dhātuyā cittaṃ upasaṃharati —
‘etaṃ santaṃ etaṃ paṇītaṃ yadidaṃ sabbasaṅkhārasamatho sabbūpadhipaṭinissaggo
taṇhākkhayo virāgo nirodho nibbānan’ti.
그는 이런 법들로부터 마음을 돌려버린다.
그는 이런 법들로부터 마음을 돌린 뒤 불사(不死)의 경지로 마음을 향하게 한다.
'이것은 고요하고 이것은 수승하다. 이것은 모든 형성된 것들[行]이 가라앉음 [止]이요,
모든 재생의 근거를 놓아버림[放棄]이요, 갈애의 소진이요, 탐욕의 빛바램[離慾]이요.
소멸[滅]이요, 열반이다.'라고,
334) “'그 모든 법들(te dhammā)'이란 물질 등 오온의 법들(pañcakkhandha-dhamma)을 말한다.”(AA.iv.195)
so tattha ṭhito āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇāti.
no ce āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇāti, teneva dhammarāgena tāya dhammanandiyā
pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā
opapātiko hoti tattha parinibbāyī anāvattidhammo tasmā lokā.
그는 여기에 확고하게 머물러 번뇌가 다함을 얻는다.[아라한]
만일 번뇌가 다함을 얻지 못하더라도 이러한 법을 좋아하고 이러한 법을 즐기기 때문에
그는 다섯 가지 낮은 단계의 족쇄를 완전히 없애고 [정거천에] 화생하여
그곳에서 완전히 열반에 들어 그 세계로부터 다시 돌아오지 않는 법을 얻는다.[不還者]
♦ “seyyathāpi, bhikkhave, issāso vā issāsantevāsī vā tiṇapurisarūpake vā mattikāpuñje vā
yoggaṃ karitvā,
so aparena samayena dūrepātī ca hoti akkhaṇavedhī ca mahato ca kāyassa padāletā ;
비구들이여, 예를 들면 궁수나 궁수의 도제가 짚으로 만든 허수아비나 진흙더미로 연습을 한 뒤에,
나중에는 멀리 쏘고 전광석화와 같이 꿰뚫고 큰 몸을 쳐부수는 것과 같다.
<* mahato ca kāyassa = 無明蘊>
evamevaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu vivicceva kāmehi ... pe ...
paṭhamaṃ jhānaṃ upasampajja viharati.
so yadeva tattha hoti rūpagataṃ vedanāgataṃ saññāgataṃ saṅkhāragataṃ viññāṇagataṃ,
te dhamme aniccato dukkhato rogato gaṇḍato sallato aghato ābādhato
parato palokato suññato anattato samanupassati.
그와 같이 비구는 감각적 욕망들을 완전히 떨쳐버리고 해로운 법[不善法]들을 떨쳐버린 뒤 …
초선에 들어 머문다.
그는 거기서 일어나는 물질이건 느낌이건 인식이건 심리현상들이건 알음알이건,
그 모든 법들을 무상하다고 괴로움이라고 병이라고 종기라고 화살이라고 재난이라고
질병이라고 남[他]이라고 부서지기 마련인 것이라고 공한 것이라고 무아라고 바르게 관찰한다.
so tehi dhammehi cittaṃ paṭivāpeti .
so tehi dhammehi cittaṃ paṭivāpetvā amatāya dhātuyā cittaṃ upasaṃharati —
‘etaṃ santaṃ etaṃ paṇītaṃ yadidaṃ sabbasaṅkhārasamatho sabbūpadhipaṭinissaggo
taṇhākkhayo virāgo nirodho nibbānan’ti.
so tattha ṭhito āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇāti.
그는 이런 법들로부터 마음을 돌려버린다.
그는 이런 법들로부터 마음을 돌린 뒤 불사(不死)의 경지로 마음을 향하게 한다.
'이것은 고요하고 이것은 수승하다.
이것은 모든 형성된 것들[行]이 가라앉음[止]이요, 모든 재생의 근거를 놓아버림[放棄]이요,
갈애의 소진이요, 탐욕의 빛바램[離慾]이요. 소멸[滅]이요, 열반이다.'라고,
그는 여기에 확고하게 머물러 번뇌가 다함을 얻는다.
no ce āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇāti, teneva dhammarāgena tāya dhammanandiyā
pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā
opapātiko hoti tattha parinibbāyī anāvattidhammo tasmā lokā.
만일 번뇌가 다함을 얻지 못하더라도 이러한 법을 좋아하고 이러한 법을 즐기기 때문에
그는 다섯 가지 낮은 단계의 족쇄를 완전히 없애고 [정거천에] 화생하여
그곳에서 완전히 열반에 들어 그 세계로부터 다시 돌아오지 않는 법을 얻는다.
‘paṭhamampāhaṃ, bhikkhave, jhānaṃ nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmī’ti,
iti yaṃ taṃ vuttaṃ, idametaṃ paṭicca vuttaṃ.
'비구들이여, 초선(初禪)을 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.'한 것은
이런 이유로 그렇게 말한 것이다.”
♦ “dutiyampāhaṃ, bhikkhave, jhānaṃ nissāya ... pe ...
tatiyampāhaṃ, bhikkhave, jhānaṃ nissāya...
‘catutthampāhaṃ, bhikkhave, jhānaṃ nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmī’ti,
iti kho panetaṃ vuttaṃ. kiñcetaṃ paṭicca vuttaṃ?
idha, bhikkhave, bhikkhu sukhassa ca pahānā dukkhassa ca pahānā
pubbeva somanassadomanassānaṃ atthaṅgamā adukkhamasukhaṃ
upekkhāsatipārisuddhiṃ catutthaṃ jhānaṃ upasampajja viharati.
so yadeva tattha hoti rūpagataṃ vedanāgataṃ saññāgataṃ saṅkhāragataṃ viññāṇagataṃ,
te dhamme aniccato dukkhato rogato gaṇḍato sallato aghato ābādhato
parato palokato suññato anattato samanupassati.
so tehi dhammehi cittaṃ paṭivāpeti.
so tehi dhammehi cittaṃ paṭivāpetvā amatāya dhātuyā cittaṃ upasaṃharati —
‘etaṃ santaṃ etaṃ paṇītaṃ yadidaṃ sabbasaṅkhārasamatho sabbūpadhipaṭinissaggo
taṇhākkhayo virāgo nirodho nibbānan’ti.
so tattha ṭhito āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇāti.
no ce āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇāti, teneva dhammarāgena tāya dhammanandiyā
pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā
opapātiko hoti tattha parinibbāyī anāvattidhammo tasmā lokā.
♦ “seyyathāpi, bhikkhave, issāso vā issāsantevāsī vā tiṇapurisarūpake vā mattikāpuñje vā
yoggaṃ karitvā,
so aparena samayena dūrepātī ca hoti akkhaṇavedhī ca mahato ca kāyassa padāletā;
evamevaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu sukhassa ca pahānā, dukkhassa ca pahānā,
pubbeva somanassadomanassānaṃ atthaṅgamā adukkhamasukhaṃ
upekkhāsatipārisuddhiṃ catutthaṃ jhānaṃ upasampajja viharati.
so yadeva tattha hoti rūpagataṃ vedanāgataṃ ... pe ... anāvattidhammo tasmā lokā.
‘catutthampāhaṃ, bhikkhave, jhānaṃ nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmī’ti,
iti yaṃ taṃ vuttaṃ, idametaṃ paṭicca vuttaṃ.
3. “'비구들이여, 제2선을 의지해서도 … 제3선을 의지해서도 …
제4선을 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.'라고 한 것은 무슨 이유로 그렇게 말했는가?
비구들이여, 여기 비구는 일으킨 생각과 지속적인 고찰을 가라앉혔기 때문에 …
제2선(二禪)에 들어 머문다. … 제3선(三禪)에 들어 머문다. … 제4선(四禪)에 들어 머문다.
그는 거기서 일어나는 물질이건 느낌이건 인식이건 심리현상들이건 알음알이건,
그 모든 법들을 무상하다고 괴로움이라고 병이라고 종기라고 화살이라고 재난이라고
질병이라고 남[他]이라고 부서지기 마련인 것이라고 공한 것이라고 무아라고 바르게 관찰한다.
그는 이런 법들로부터 마음을 돌려버린다.
그는 이런 법들로부터 마음을 돌린 뒤 불사(不死)의 경지로 마음을 향하게 한다.
이것은 고요하고 이것은 수승하다.
이것은 모든 형성된 것들[行]이 가라앉음[止]이요, 모든 재생의 근거를 놓아버림[放棄]이요,
갈애의 소진이요, 탐욕의 빛바램[離慾]이요. 소멸[滅]이요, 열반이다.'라고,
그는 여기에 확고하게 머물러 번뇌가 다함을 얻는다.
만일 번뇌가 다함을 얻지 못하더라도 이러한 법을 좋아하고 이러한 법을 즐기기 때문에
그는 다섯 가지 낮은 단계의 족쇄를 완전히 없애고 [정거천에] 화생하여
그곳에서 완전히 열반에 들어 그 세계로부터 다시 돌아오지 않는 법을 얻는다.
비구들이여, 예를 들면 궁수나 궁수의 도제가 짚으로 만든 허수아비나 진흙더미로 연습을 한 뒤에,
나중에는 멀리 쏘고 전광석화와 같이 꿰뚫고 큰 몸을 쳐부수는 것과 같다.
그와 같이 비구는 일으킨 생각과 지속적인 고찰을 가라앉혔기 때문에 … 제2선(二禪)에 들어 머문다.
… 제3선(三禪)에 들어 머문다. … 제4선(四禪)에 들어 머문다. …
그는 이런 법들로부터 마음을 돌려버린다. … 다시 돌아오지 않는 법을 얻는다.[不還者]
'비구들이여, 제2선을 의지해서도 … 제3선을 의지해서도 …
제4선을 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.'라고 한 것은 이런 이유로 그렇게 말했다.”
♦ “‘ākāsānañcāyatanampāhaṃ, bhikkhave, jhānaṃ nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmī’ti,
iti kho panetaṃ vuttaṃ. kiñcetaṃ paṭicca vuttaṃ?
4. “'비구들이여, 공무변처를 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.'라고
한 것은 무슨 이유로 그렇게 말했는가?
idha, bhikkhave, bhikkhu sabbaso rūpasaññānaṃ samatikkamā paṭighasaññānaṃ atthaṅgamā
nānattasaññānaṃ amanasikārā ‘ananto ākāso’ti ākāsānañcāyatanaṃ upasampajja viharati.
비구들이여, 여기 비구는 물질[色]에 대한 인식(산냐)을 완전히 초월하고
부딪힘의 인식을 소멸하고 갖가지 인식을 마음에 잡도리하지 않기 때문에
'무한한 허공'이라고 하면서 공무변처에 들어 머문다.
so yadeva tattha hoti vedanāgataṃ saññāgataṃ saṅkhāragataṃ viññāṇagataṃ,
te dhamme aniccato dukkhato rogato gaṇḍato sallato aghato ābādhato
parato palokato suññato anattato samanupassati.
그는 거기서 일어나는 느낌이건 인식이건 심리현상들이건 알음알이건,
그 모든 법들을 무상하다고 괴로움이라고 병이라고 종기라고 화살이라고 재난이라고
질병이라고 남[他]이라고 부서지기 마련인 것이라고 공한 것이라고 무아라고 바르게 관찰한다.
[ kāmānametaṃ nissaraṇaṃ yadidaṃ nekkhammaṃ,
rūpānametaṃ nissaraṇaṃ yadidaṃ āruppaṃ,
yaṃ kho pana kiñci bhūtaṃ saṅkhataṃ paṭiccasamuppannaṃ nirodho tassa nissaraṇaṃ
慾(까마, kāma)을 벗어남은 出離(nekkhamma). ☜ 慾界를 벗어남
色(물질, rūpa)을 벗어남은 無色(āruppa, arūpa). ☜ 色界를 벗어남(= 無色界)
어떠한 되어진 형성된 緣已生(paṭiccasamuppannaṃ)이든지 벗어남이 滅. ☜ 三界를 벗어남]
so tehi dhammehi cittaṃ paṭivāpeti.
so tehi dhammehi cittaṃ paṭivāpetvā amatāya dhātuyā cittaṃ upasaṃharati —
‘etaṃ santaṃ etaṃ paṇītaṃ yadidaṃ sabbasaṅkhārasamatho sabbūpadhipaṭinissaggo
taṇhākkhayo virāgo nirodho nibbānan’ti.
so tattha ṭhito āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇāti.
no ce āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇāti, teneva dhammarāgena tāya dhammanandiyā
pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā
opapātiko hoti tattha parinibbāyī anāvattidhammo tasmā lokā.
그는 이런 법들로부터 마음을 돌려버린다. … 다시 돌아오지 않는 법을 얻는다.
♦ “seyyathāpi, bhikkhave, issāso vā issāsantevāsī vā tiṇapurisarūpake vā mattikāpuñje vā
yoggaṃ karitvā,
so aparena samayena dūrepātī ca hoti akkhaṇavedhī ca mahato ca kāyassa padāletā;
비구들이여, 예를 들면 궁수나 궁수의 도제가 짚으로 만든 허수아비나 진흙더미로 연습을 한 뒤에
나중에는 멀리 쏘고, 전광석화와 같이 꿰뚫고, 큰 몸을 쳐부수는 것과 같다.
evamevaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu sabbaso rūpasaññānaṃ samatikkamā
paṭighasaññānaṃ atthaṅgamā nānattasaññānaṃ amanasikārā
‘ananto ākāso’ti ākāsānañcāyatanaṃ upasampajja viharati.
so yadeva tattha hoti vedanāgataṃ saññāgataṃ ... pe ...
anāvattidhammo tasmā lokā.
‘ākāsānañcāyatanampāhaṃ, bhikkhave, nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmī’ti,
iti yaṃ taṃ vuttaṃ, idametaṃ paṭicca vuttaṃ.
그와 같이 비구는 물질[色]에 대한 인식(산)을 완전히 초월하고
부딪힘의 인식을 소멸하고 갖가지 인식을 마음에 잡도리하지 않기 때문에
'무한한 허공'이라고 하면서 공무변처에 들어 머문다.
그는 이런 법들로부터 마음을 돌려버린다. … 다시 돌아오지 않는 법을 얻는다.
'비구들이여, 공무변처를 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.'라고 한 것은
이런 이유로 그렇게 말했다.”
♦ “‘viññāṇañcāyatanampāhaṃ, bhikkhave, nissāya ... pe ...
ākiñcaññāyatanampāhaṃ, bhikkhave, nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmī’ti, iti kho panetaṃ vuttaṃ .
kiñcetaṃ paṭicca vuttaṃ?
idha, bhikkhave, bhikkhu sabbaso viññāṇañcāyatanaṃ samatikkamma
‘natthi kiñcī’ti ākiñcaññāyatanaṃ upasampajja viharati.
so yadeva tattha hoti vedanāgataṃ saññāgataṃ saṅkhāragataṃ viññāṇagataṃ,
te dhamme aniccato dukkhato rogato gaṇḍato sallato aghato ābādhato
parato palokato suññato anattato samanupassati.
so tehi dhammehi cittaṃ paṭivāpeti.
so tehi dhammehi cittaṃ paṭivāpetvā amatāya dhātuyā cittaṃ upasaṃharati —
‘etaṃ santaṃ etaṃ paṇītaṃ yadidaṃ sabbasaṅkhārasamatho sabbūpadhipaṭinissaggo
taṇhākkhayo virāgo nirodho nibbānan’ti.
so tattha ṭhito āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇāti.
no ce āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇāti, teneva dhammarāgena tāya dhammanandiyā
pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā
opapātiko hoti tattha parinibbāyī anāvattidhammo tasmā lokā.
♦ “seyyathāpi, bhikkhave, issāso vā issāsantevāsī vā tiṇapurisarūpake vā mattikāpuñje vā
yoggaṃ karitvā,
so aparena samayena dūrepātī ca hoti akkhaṇavedhī ca mahato ca kāyassa padāletā;
evamevaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu sabbaso viññāṇañcāyatanaṃ samatikkamma
‘natthi kiñcī’ti ākiñcaññāyatanaṃ upasampajja viharati.
so yadeva tattha hoti vedanāgataṃ saññāgataṃ saṅkhāragataṃ viññāṇagataṃ,
te dhamme aniccato dukkhato rogato gaṇḍato sallato aghato ābādhato
parato palokato suññato anattato samanupassati.
so tehi dhammehi cittaṃ paṭivāpeti.
so tehi dhammehi cittaṃ paṭivāpetvā amatāya dhātuyā cittaṃ upasaṃharati —
‘etaṃ santaṃ etaṃ paṇītaṃ yadidaṃ sabbasaṅkhārasamatho sabbūpadhipaṭinissaggo
taṇhākkhayo virāgo nirodho nibbānan’ti. so tattha ṭhito āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇāti.
no ce āsavānaṃ khayaṃ pāpuṇāti, teneva dhammarāgena tāya dhammanandiyā
pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā
opapātiko hoti tattha parinibbāyī anāvattidhammo tasmā lokā.
‘ākiñcaññāyatanampāhaṃ, nissāya āsavānaṃ khayaṃ vadāmī’ti,
iti yaṃ taṃ vuttaṃ, idametaṃ paṭicca vuttaṃ.
5. “비구들이여, 식무변처를 의지해서도 …
무소유처를 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.'라고 한 것은 무슨 이유로 그렇게 말했는가?
비구들이여, 여기 비구는 식무변처를 완전히 초월하여
'아무것도 없다.'라고 하면서 무소유처에 들어 머문다.
그는 거기서 일어나는 느낌이건 인식이건 심리현상들이건 알음알이건,
그 모든 법들을 무상하다고 괴로움이라고 병이라고 종기라고 화살이라고 재난이라고
질병이라고 남[他]이라고 부서지기 마련인 것이라고 공한 것이라고 무아라고 바르게 관찰한다.
그는 이런 법들로부터 마음을 돌려버린다. … 다시 돌아오지 않는 법을 얻는다.
비구들이여, 예를 들면 궁수나 궁수의 도제가 짚으로 만든 허수아비나 진흙더미로 연습을 한 뒤에
나중에는 멀리 쏘고, 전광석화와 같이 꿰뚫고, 큰 몸을 쳐부수는 것과 같다.
그와 같이 비구는 식무변처를 완전히 초월하여 '아무것도 없다.'라고 하면서 무소유처에 들어 머문다.
…
그는 이런 법들로부터 마음을 돌려버린다. … 다시 돌아오지 않는 법을 얻는다.
'비구들이여, 무소유처를 의지해서도 번뇌가 다한다고 나는 말한다.'라고 한 것은
이런 이유로 그렇게 말했다. 335)
335) “여기서는 왜 비상비비상처를 언급하지 않았는가? 미세하기 때문(sukhumattā)이다. 그 경지에서는 네 가지 정신의 무더기들(arūpa-kkhandhā)도 미세하여 명상(sammasana)을 할 수 없기 때문이다.” (AA.iv.197)
♦ “iti kho, bhikkhave, yāvatā saññāsamāpatti tāvatā aññāpaṭivedho.
비구들이여, 이와 같이 인식이 함께한 [선정의] 증득[等至]이 있는 한
완전한 지혜로 꿰뚫음이 있다.336)
336) '인식이 함께한 [선정의] 증득[等至]이 있는 한 완전한 지혜로 꿰뚫음이 있다.(yāvatā saññāsamāpatti távatā aññāpaṭivedho)'는 것을 주석서는 다음과 같이 설명한다.
“마음이 함께한 증득(sacittaka-samāpatti)이 있는 한, 거친 법들을 명상하는 자에게 완전한 지혜로 꿰뚫음(aññā-paṭivedha)이 있고, 그는 아라한과를 얻는다. 그러나 비상비비상처는 미세하기 때문에 인식이 함께한 [삼매의] 증득(saññā-samāpatti)이라 말하지 않는다.”(AA.iv.197 ~ 198)
yāni ca kho imāni, bhikkhave, nissāya dve āyatanāni —
nevasaññānāsaññāyatanasamāpatti ca saññāvedayitanirodho ca,
jhāyīhete, bhikkhave, samāpattikusalehi samāpattivuṭṭhānakusalehi samāpajjitvā vuṭṭhahitvā
sammā akkhātabbānīti vadāmī”ti.
비구들이여, 그리고 비상비비상처의 증득과 상수멸의 이 두 경지는
증득에 능숙하고 증득에서 출정하는 것에 능숙한, 선[禪]을 닦는 비구들이
증득에 들었다가 출정한 뒤에 바르게 설명해야 하는 것337) 이라고 나는 말한다.”
337) “'바르게 설명해야 한다(samakkhātabba)'는 것은 '이것은 고요(santa)하고 수승(paṇīta)하다.'라고 궁극적으로(kevalaṃ) 설명해야 하고 칭송하고 찬양해야 한다는 말이다.”(AA.iv.198)
pañcamaṃ.
댓글알림 설정댓글
봄봄작성자
2022.10.21메뉴
첫댓글본 카페에 여러 차례 소개해 드린 경문입니다.
아무리 말귀를 못 알아들어도 그렇지
무색계에서도 색이 작동한다는 것이 말이 됩니까?
그것도 욕계를 벗어나서 무색계에 태어나신 불환자들이
식-명색 호연에 의해서 태어난다는 것이 어떤 의미인지 알고 하시는 말씀인지....
3계가 무엇인지 개념이라도 정리되어 있어야
그 다음 논의를 하든지 의견을 주고 받든지 하지
하여튼 명색 때문에 여러 사람 헷갈려서..... ^^
봄봄작성자
2022.10.21메뉴
선정 상태에서는 위빳사나를 못한다는 상좌부 주장은 경문에 어긋난다는 경증이
본 경과 M111입니다.
하여튼 부처님이 말씀하셨다는 경문은 무시하고
논이나 상좌부의 주장만을 받아들이면
............
이만. 끝.
봄봄작성자
2022.10.21메뉴
[idha, bhikkhave, bhikkhu sabbaso rūpasaññānaṃ samatikkamā paṭighasaññānaṃ atthaṅgamā
nānattasaññānaṃ amanasikārā ‘ananto ākāso’ti ākāsānañcāyatanaṃ upasampajja viharati.
비구들이여, 여기 비구는 물질[色]에 대한 인식(산냐)을 완전히 초월하고
부딪힘의 인식을 소멸하고 갖가지 인식을 마음에 잡도리하지 않기 때문에
'무한한 허공'이라고 하면서 공무변처에 들어 머문다.
so yadeva tattha hoti vedanāgataṃ saññāgataṃ saṅkhāragataṃ viññāṇagataṃ,
te dhamme aniccato dukkhato rogato gaṇḍato sallato aghato ābādhato
parato palokato suññato anattato samanupassati.
그는 거기서 일어나는 <느낌이건 인식이건 심리현상들이건 알음알이건>,
그 모든 법들을 무상하다고 괴로움이라고 병이라고 종기라고 화살이라고 재난이라고
질병이라고 남[他]이라고 부서지기 마련인 것이라고 공한 것이라고........]
[다음카페] 선(禪) 경(A9:36) https://m.cafe.daum.net/pali-study/8Xy1/3553?svc=cafeapp